Jednoho dlouhého večera, kdy skupina dobrodruhů seděla na kraji lesa po vyčerpávající výpravě, debatovali o prožitých zážitcích. Ale jejich příjemnou debatu vyrušil jasný záblesk bílého světla, který prosvitl mezi stromy odněkud z lesa. Zbyl po něm jen tenký pramínek bílého paprsku, jenž rozrazil temnotu na nebi a roztančil hvězdy v líném kolíbání kolem paprsku. Společníci si v údivu vyměnili své nechápavé výrazy a spěšně vyrazili k ohnisku paprsku, kamsi do útrob lesa.
Netrvalo to dlouho a společníci doběhli na malý palouček posetý roztodivnými kameny, které byly rozestavěny do kruhu, v němž stála postava v černém hábitu oděná, s bílým špičatým kloboukem, obklopena kuželem bílé záře, jenž protínala temná nebesa. Společníci nechápali tento podivný zjev a už vůbec se jim nezamlouval tento čin. „Roztančit hvězdy? A co přijde příště? To už by nám mohlo rovnou spadnout nebe na hlavu!“ Prohlásil jeden ze společníků, což postavu obklopenou bílou září viditelně polekalo. Nakonec se ukázalo, že je to postarší muž s dlouhým spleteným plnovousem. Jeho zděšení z právě spatřených stejně tak vyděšených společníků ho rozrušilo natolik, že kolem sebe začal chaoticky máchat rukama, jakoby
snad od sebe chtěl odehnat mouchy. Při tom rozruchu shodil na zem pár tlustých svazků, jenž před sebou měl položené na kameném podstavci. Společníci nevěděli co dělat, avšak chování toho podivného čaroděje rozhodně nevypadalo přátelsky. Jako na povel všichni tasili své zbraně a vykročili proti čarodějovi. Než však stačili udělat další krok, paloučkem se prohnal další záblesk, který společníky srazil k zemi. Následovalo už jen ticho a tma, které ještě před chvílí rušilo čarodějovo počínání. Když se společníci sebrali, čaroděj nikde. Po rychlém prohledání místa jeden z nich našel tlustou knihu, jenž měla na svém hřbetu elegantně vyražený nápis Hvězdná kniha. Společníci neváhali a tuto knihu odnesli do svého úkrytu, kde jí později důkladně prozkoumali. Po dlouhém bádání a překládání toho podivného jazyku společníci přišli na to, že se jedná o runovou magii. Tyto runy autor v knize označuje jako Grafémy. Když se společníkům podařilo zjistit, jakou moc tyto runy představují, rozhodli se jí chránit před takovými živly, jako byl ten záhadný čaroděj…
